5. MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ

Rozumím tomu, proč mezní sklon ke spotřebě nabývá hodnot mezi nulou a jedničkou, nebo jsem se tuto skutečnost jen naučil(a)? Popište své znalosti o tom, proč tomu tak je. Nemusíte všechno vymyslet sami, využijte dostupné zdroje - tím, že si informace vlastnoručně (a zejména "vlastnohlavně" :-)) zapíšete, mnohé si uvědomíte a pochopíte, také lépe zapamatujete.


Lidé mají tendenci spotřebovávat více, jestliže se jejich důchod zvyšuje. Proto rovnice funkce spotřeby  předpokládá, že spotřební výdaje se zvyšují proporcionálně i s úrovní běžného důchodu. Spotřeba je rostoucí funkcí běžného důchodu.

Mezní sklon ke spotřebě (z disponibilného důchodu - )

• velikost, o níž se zvýší spotřební výdaje při zvýšení důchodu o každou dodatečnou korunu
• vyjadřuje tak poměr přírůstku spotřeby (ΔC) k přírůstku důchodu (ΔY)
• ukazuje, jaká část přírůstku důchodu je spotřebována
• menší než 1 a větší než 0
• kdyby se rovnal 1 znamenalo by to, že by byl celý důchod spotřebován
• předpokládáme, že je na spotřebu je vynaložen jen určitý podíl dodatečného důchodu
• mezní sklon ke spotřebě je konstantní, protože spotřební funkce je lineární
• konstantní znamená, že jakékoliv změny důchodu budou rozděleny na spotřeby a úspory ve stejných (fixovaných) proporcích
• je určován stupněm dosaženého vzdělání, reklamou, psychologickými faktory, spotřebitelskými zvyklostmi, snahou investovat apod.

Můžeme tedy psát

• MPC = c     = vždy kladný a konstantní
• 0 < c < 1 = MPC
• c = ΔC/ ΔY = MPC

Proč je tedy mezní sklon ke spotřebě 0-1?

• je kladný, protože vyjadřuje poměr přírůstků dvou veličin (plus děleno plus se rovná plus) :o))
• pokud je mezní sklon ke spotřebě roven jedné, znamená to, že je celý důchod spotřebován, takže nemůže být větší než jedna, protože bychom potřebovali více důchodu, který ovšem nemáme